V loňském roce jsem jela se sestrou do kempu na víkend. Bylo to po dlouhé době, co jsem jela někam do kempu, většinou jsem dávala přednost penzionům a hotelům. Letos jsem se rozmýšlela, jestli jet znova a nakonec jsem se rozhodla, že pojedu.
Předešlý rok jsem byla ve společné chatce a spaly jsme na jedné posteli s neteřemi, což jsem letos odmítla. Řekla jsem, že si radši zaplatím svou chatku s tím, že tam když tak může spát ta starší neteř. Mladší zkoušela, že by spala se mnou. Neměla bych s tím problém, ale mladší neteř leze do postele, protože nechce spát sama a ono na těch postelích není zas takové místo, takže bych se nevyspala. Měla jsem třílůžkovou chatku, kde byl stolek se židlemi, lednice a kamínka. Před chatkou byl stolek se židlemi a lavička. Záchody, sprchy a kuchyňka byly společné. Výhodou však bylo, že sestra měla větší chatku, ve které byl i záchod a kuchyňka, takže jsem mohla zajít k ní. Brala jsem si sebou jen rychlovarnou konvici, abych si mohla udělat ráno čaj.
Odjížděli jsme v pátek, akorát sestra musela ještě v pátek do práce a neteř byla na výletě, ze kterého se měli vrátit odpoledne. Sestra mě po práci naložila doma a jeli jsme k ní, abychom vše naskládali do auta. Než jsme všechno dobalili a naskládali, byla hodina pryč. Kemp se nachází v Teplé, od nás to byla hodina a půl cesty. Platí se chatka + povlečení. Někteří si berou povlečení svoje, ale se sestrou jsme se shodly, že je zbytečné se s ním tahat a radši si ho zaplatíme. Při příjezdu vám dají klíče a dají vám papírek, na kterým je napsáno, kolik je na elektroměru, při odjezdu potom napíšete, o kolik se to zvýšilo a podle toho platíte. Já používala celý víkend lednici plus jsem si jednou zapínala konvici a platila jsem 20 Kč.
Nově se v kempu nachází menší bazén, který je zdarma, je oplocený a je na čip, o který si musíte říct na recepci (při příjezdu o tom nikdo neinformoval, to jsem zjistili od známých, kteří už tam přijeli ten den dříve a už tohle měli zjištěné).
Třílůžková chata, kde jsem byla já.
Když jsme vše potřebné dali do lednice, šly jsme se sestrou zkusit bazén. Bazén teda byl teplejší, ale i tak to v tom vedru bylo příjemný. Neteře dostaly k Vánocům paddleboard a hned ho chtěly využít. Po vykoupání v bazénu jsme se na ně šly podívat a starší neteř nabízela, že nás sveze, tak jsem si na ten paddleboard vlezla a nechala jsem se vézt. Se sestrou jsme si potom šly sednout k ostatním (byli tam příbuzní od švagra, já znám dobře jen pár lidí, většinu jsem viděla loni, ale některé jsem si vůbec nepamatovala).
Já se ještě chvíli šla projít a udělat si pár fotek.
Když jsem šla hledat neteř, zjistila jsem, že na druhé straně, než co jsme měli my chatky, byl krásně vidět západ slunce a já ho chvilku pozorovala. Byla to nádhera.
Oheň má vždy na starost někdo z chlapů a letos se zapaloval až později, protože zrovna bylo vedro, ale zapálil se ještě v době, kdy bylo světlo. Buřty nemusím, takže si je nedělám, ale dávám si třeba nějaké polopárky, ten den jsem však neměla chuť ani na ty a už dříve jsem si dala k jídlu rohlík se salámem, protože jsem měla hlad. Nakonec jsme však se sestrou neodolaly a udělaly jsme si hermelín.
Jak se setmělo, začalo být chladněji a já si šla obléknout tepláky a vzala jsem si mikinu. Bylo nádherné si užívat večer u ohně a dívat se do těch plamenů. Miluju oheň. Se sestrou jsme si dali Martini a Tonic a panáka Jacka Danielse. Jediné, co mi chybělo bylo to, že nikdo nehrál na kytaru. Na kytaru uměl hrát jediný člověk a ten bohužel nehrál a šel celkem brzy spát. Ani netuším, v kolik jsem odešla od ohně, ale bylo celkem brzy, pár lidí tam ještě zůstalo, moje sestra mezi nimi.
Druhý den ráno, když jsem vstala, šla jsem si napustit vodu na čaj do kuchyňky, kde byla pitná voda. Na snídani jsem měla pečivo se zbytkem salámu a sušenku. Sedla jsem si s tím venku a sledovala jsem okolí kempu, jak začínají lidé vylézat ze svých chatek a začíná to v kempu žít. Jak jsem tak seděla, najednou vidím, že k mojí chatce letí pták, sedl si ke svému hnízdu a vypadalo to, že se na mě rozčiluje, co tam jako dělám. 😁
U sestry jsem nám pak udělala ledovou kávu. Neteře mezitím šly na paddleboard. K obědu jsem si daly gulášovou polévku a sestra ještě dělala pro ně sekanou a brambory. Já sekanou nejím, ale gulášová polévka s pečivem mi vždycky k obědu stačí.
Ten den jsme se sestrou využily opět bazén. Sestra měla sebou i člun, který jsem řekla, že vyzkouším. Byla jsem na něm sama, starší neteř byla na paddleboardu a mladší neteř byla ve vodě. Byla jsem na něm hodně dlouho a užívala jsem si to. Akorát teda potom už mě začaly bolet ruce a tak jsem se vrátila ke břehu.
Odpoledne se hrálo Ringo, ale bylo to docela náročný hrát v tom vedru. Pokud máte rádi hry, určitě doporučuji, hraje se to přes síť se dvěma kroužky, pravidla a nějaká videa jsou dohledatelná na internetu. Myslím, že se tohle hodí na tábory, do školy v přírodě nebo třeba na nějakou párty, pokud máte možnost mít síť. 😊 Sice mě to Ringo baví, ale vzhledem k tomu, že bylo několik týmů po třech a hráli všichni proti všem, bylo to dlouhé. Myslím, že příště bych hru kvůli tomuhle vynechala, i když mě hra baví. Se sestrou jsme šly ještě do bazénu a potom si kopit večeři.
Vždycky v sobotu jedna paní zpívá dětské písničky a všechny děti (i ty starší) se na to těší. Bohužel tentokrát nemohla přijet, což všechny mrzelo. Sestra však zkoušela najít videa, která já jsem rok předtím natáčela a také dohledat některé písničky na internetu. Já se mezitím šla podívat za známým k rybníku, kde rybařil se svým synem a jen jsem si užívala ten příjemný klid a pohled na rybník.
Tentokrát se udělal oheň dříve, než den předtím. Sestra se domluvila, že zkusíme ty písničky, které vždy zpívá ta paní. Bylo dobře, že se toho sestra ujala, protože děti byly rády a užívali si to nejen děti, ale i dospělí. Třeba se zpívala písničky Na tý louce zelený s tím, že vždycky se vynechalo slovo třeba louka a ta se místo zpěvu předváděla. Je to vždycky vtipný. A také Strýček Abrahám, u toho se vždy člověk pobaví, jak u toho všichni vypadáme. Potom ještě písničku, která nevím, jak se jmenuje, ani jak se zpívá, ale hýbete se doprava, doleva, potom dopředu, dozadu a nakonec nahoru dolů a na konci to všechno spojíte. Nejlepší je, že tady u toho se vždycky přidávají v tom kempu i dospělí a to je moc hezké. 😊Ještě jsme hledali tex k písni Abenino, která se vždy také v tom kempu zpívá, nakonec ji našel jeden z chlapů natočenou na videu, takže jsme si z toho vzali text a zpívali podle toho a zakončili jsme to písničkou Když jsem já sloužil. Po tomhle vždy ten chlap, co hraje na kytaru to převezeme a hraje. Bohužel ani tento večer se kytary nechopil, což byla škoda, ta kytara u toho ohně dost chyběla. Sestra umí zpívat, chvíli hrála na flétnu, teď se učila chvíli na klavír, ale na kytaru se nenaučila. Věřím tomu, že kdyby to uměla, ujala by se toho, protože taková moje sestra je, je ochotná a schopná to převzít a věci organizovat. Nakonec se tedy jen sedělo a povídalo a začaly se zkoumat i hvězdy. Byl krásně vidět velký vůz. I bez té kytary jsme si dokázali udělat pěkný večer.
Druhý den se musely chatky vyklidit do 10 hodin, ale domluvilo se, že ještě v kempu můžeme zůstat do oběda. Ještě jsme využily paddleboard, kam jsme tentokrát vlezly obě se sestrou a já si zkusila i pádlovat, ale pouze v sedě, na to, abych si stoupla jsem se necítila. Sestra teda ta si pak stoupla, ale cítila jsem, jak se klepe a potom se nakláněl i ten paddleboard. 😁 Výhodou bylo, že sestra pořídila paddleboard, aby byl na vyšší váhu, abychom tam mohly vlézt my dvě spolu. A musím říct, že mě to bavilo a nedivím se, že tomu ti lidé tak propadli. Ale mě bavil i ten člun, i sjíždění řeky. Bohužel teď jsem dlouho neměla řeku s kým sjíždět, ale zase bych chtěla, jenže potřebuju někoho, kdo to umí dobře, protože já to tak dobře neumím.
Musím říct, že ten víkend v kempu mě bavil a ráda pojedu příští rok znovu, ale nuemím si představit být v kempu celý týden, na to jsem až moc pohodlná.
Co vy jak máte rádi kempy?
Zdravím a vidím, že máš nový blog, když to na píše.cz definitivně končí. Na tvůj blog jsem ráda chodila, měla jsi tam plno pěkných fotek z krásné krajiny, kde žiješ. Tak ti přeju ať se ti tady na novém blogu daří a ať se ti daří i v životě. Naštěstí, díky Mowovi mám svůj blog stažený i s fotkami co jsem si tam přidávala, takže se můžu občas zpátky vracet. Letos mi bude 82 roků, neměla bych prozrazovat, ale psaní mě bavilo. Přešla jsem na pište.povídky, občas tam něco napíšu, abych se trochu procvičila. Měj se hezky, Lída od Ještědu
OdpovědětVymazatDěkuji moc za milý komentář. Jsem moc ráda, že se moje fotky líbily. Ačkoliv jsem je poslední dobou tolik na blog nedávala, spíše je zveřejňuji na své facebookové stránce. :)
VymazatJe skvělé, že se díky němu můžeš zpětně podívat na své články. :)
Obdivuji tě,že zveřejňuješ svou tvorbu. Ráda si taky něco od tebe přečtu, tvé psaní mě moc bavilo. Také se měj hezky. :)